Dřevostavby

Dřevo je ekologický, přírodní a zcela recyklovatelný materiál. Tzv. uhlíková stopa, která znamená celkové množství skleníkových plynů (zejména CO2) vypuštěných do ovzduší při výrobě daného materiálu nebo výrobku v případě dřeva prakticky neexistuje. Je dokonce záporná, protože dřevo ke svému růstu CO2 naopak spotřebovává a vytváří kyslík. Dřevo má výborné tepelně izolační vlastnosti. Pokud je dřevostavba kvalitně zaizolována, dostáváme se na hodnoty nízkoenergetického domu. Dřevostavba má nízké akumulační vlastnosti, netopíte tzv. do stěn. Zděná stavba se obvykle mnohem déle vytápí, zatímco dřevěný dům lze vytopit velmi rychle. Protože stačí krátká doba pro dosažení požadované teploty, není nutné zapínat topení předem. Na dobu, kdy budete mimo váš domov, anebo na noc, můžete topení vypínat. Výsledkem je energetická úspora až 30 % oproti zděné stavbě.

Šířka stěny dřevěného domu je menší než zděná, vniká proto úspora místa. Na celé stavbě v průměru ušetříte 15 až 20 m2 plochy, kterou buď nemusíte vůbec kupovat, anebo ji můžete využít jinak, pro bazén, garáž apod.

Lidé mívají někdy obavy z toho, že jim montovaná dřevostavba může shořet. Jistě, nebudeme-li opatrní, shořet nám může cokoliv. Dřevo je přirozeně hořlavé, proto je nezbytné dodržet protipožární opatření, ty ovšem platí i v případě zděné stavby. Dřevo je z pohledu hořlavosti bezpečný materiál, protože pokud dojde k požáru, dřevo shoří pouze do 5 cm, k dalšímu hoření už chybí kyslík. V případě požáru zděného domu obvykle shoří kromě obvodových stěn a krovů celý. A železná stavba se nad 800°C roztaví kompletně.

Další nespornou výhodou dřevostavby můžeme najít při povodních. Zatímco zděná zeď nasaje velké množství vody, která vzlíná vzhůru, může trvat týdny i měsíce, než dům vyschne a bude opět obyvatelný. Naproti tomu stěna dřevostavby nasaje vodu max. do výšky 10 cm od hladiny a snadno lze poškozený materiál vyměnit (např. vyříznout a vyměnit podlahu nebo stěnu). Do týdne od povodně může být dům opravený a suchý.